eslazeno: Při snahách o snížení krevní glukózy (glykémie) cestou zlepšení a zkvalitnění stravy se lidé, včetně pacientů s diabetem, mohou setkat se zhoršením glykémie nalačno. Některé z nich může taková situace vyplašit i odradit od pokračování v nastaveném způsobu stravování. To by ale bylo nešťastné, protože zvýšení glykémie nalačno je často zcela fyziologické – jde o důsledek úspěšné redukce tukové tkáně.
Hlavní obsah tohoto krátkého článku vznikl při realizaci projektu Život 2.0, v rámci něhož vzniká moderně koncipovaný model kvalitní edukace a podpory pacientů s diabetem 2. typu a prediabetem, a později i dalších pacientů. Jde o projekt týmu Jidelniplan.cz ve spolupráci s Všeobecnou fakultní nemocnicí (Hanka Krejčí, Adéla Kábelová), Honzou Vyjídákem a dalšími partnery, spolufinancovaný z evropských zdrojů. Vše bude již brzy k dispozici na webu Jidelniplan.cz.
Proč je ranní glykémie při dietě nebo po půstu vyšší?
Příklad: “Při prvním měření jsem měl glykémii 5,1 mmol/l a od té doby se zvýšila, i když se snažím vše dodržovat. Nyní již 4. den jím první jídlo až v poledne, očekával jsem, že budu mít lepší výsledky a dnes 6,2 mmol/l nalačno. Stále přemýšlím proč, kde dělám chybu.”
Hanka Krejčí vysvětluje:
Při sníženém energetickém příjmu klesá hladina inzulinu (velmi příznivě) a mezi jídly se zvýší uvolnění tuků z tukových zásob (žádoucí efekt diety). Zásobní forma tuků jsou tzv. triacylglyceroly. Při uvolnění z tukových zásob se triacylglyceroly rozloží na glycerol a mastné kyseliny. Obojí putuje krevním oběhem do jater. Glycerol se v játrech využije na tvorbu glukózy a mastné kyseliny poskytují potřebnou energii na tuto reakci. To se fyziologicky děje vždy, když jsme nalačno – díky tomu se glykémie i bez jídla udrží v normě a neklesá do hypoglykémie.
Při nadváze/obezitě je ale uloženo více tuku v játrech a při redukční dietě se další tuk (rozložený na mastné kyseliny a glycerol) dostává do jater z uvolněných tukových zásob. Játra se snaží vše využít, proto tvoří více glukózy. Při hubnutí (spalování tukových zásob) je proto zcela běžné, že se přechodně zvýší glykémie nalačno. Co je přechodné, je neškodné. Chyba není na straně pacienta. Musí jen vydržet.
Jakmile se játra zbaví nadbytečného tuku, budou lépe zvládat i uvolněné tukové zásoby z tukové tkáně. Glykémie se postupně vrátí do normy. Chce to jen čas. A pevné nervy. Pacient je na správné cestě.
Je jedno, zda je pacient na nízkosacharidové, nízkoenergetické či jiné stravě nebo přerušovaném půstu. Společným jmenovatelem je, že je na dietě, která vede k nižšímu příjmu kalorií. Efekt uvolněných tukových zásob na činnost jater je stále stejný – přechodně vyšší ranní glykémie.
Jak dlouho tento přechodný stav bude trvat je velmi individuální. Záleží na míře předchozího ztukovatění jater i na rychlosti redukce ostatních tukových zásob. Někdy to trvá sotva dva týdny, někdy řadu dalších týdnů.
Jaktože je glykémie nalačno vyšší než po jídle?
Příklad: “Dvě hodiny po jídle (14:00) je glykémie např. 6,7 a před večeří (18:00) 10,7 mmol/l. Jak je to možné?”
Vysvětlení souvisí s odpovědí na předchozí dotaz. Glykémie po jídle je dána zejména množstvím sacharidů v dané porci a schopností slinivky tvořit dostatečné množství inzulinu na jejich zpracování. Tato schopnost slinivky reagovat na přiměřené množství sacharidů v jídle je i při cukrovce 2. typu u řady pacientů dostatečná.
Při nízkosacharidové stravě tedy glykémie po jídle nejsou pro slinivku žádný problém. Mezi jídly ale přirozeně klesá hladina inzulinu a játra začínají tvořit glukózu ze zásob. Ztučnělá játra využívají jednak v sobě uložené tuky neboli triacylglyceroly (z jejich glycerolové složky vyrábí glukózu a spalování mastných kyselin jim dodává potřebnou energii) a další uvolněné tukové zásoby jim dodávají další zdroj glukózy i potřebnou energii. Proto mohou být glykémie mezi jídly a nalačno paradoxně vyšší než po jídle.
Jakmile se játra zbaví nadměrných tukových zásob, začnou lépe zvládat dodávky uvolněných tuků z ostatních tukových zásob a glykémie mezi jídly a nalačno se upraví do normy.
Na glykémii nalačno (ale i po jídle) má vliv i celá řada dalších faktorů:
- redukční fáze na dietě či půstu
- psychický stres, hádka atd.
- nevyspání
- viróza (i rýma)
- jakýkoliv zánět v těle (zubní váček, parodontóza, hojící se rána atd.)
- úraz
- po očkování (1 – 3 dny)
- před menstruací (u některých žen v celé druhé polovině cyklu)
- po některých lécích, zejména kortikoidech (např. po opichu bolestivého kloubu)
- během silového tréningu (následně ale klesne)
- chybné měření na glukometru (neumyté ruce, dezinfekce před vpichem atd.)
Použité zdroje:
Frayn (2019) Human Metabolism: A Regulatory Perspective (4th Edition, Kindle)