Klasické mýty a pověry

Sacharidy ve stravě jsou nezbytným a základním zdrojem energie pro člověka

Většina tělních tkání jako zdroj energie využívá mastné kyseliny, aminokyseliny, případně ketolátky, jsou-li k dispozici. Týká se to veškeré svalové tkáně (včetně srdečního svalu), tukové tkáně, jater, ledvin a dalších, tedy téměř celého těla (Frayn 2013, Harvey 2011). Na spalování glukózy tyto tkáně „přepínají“ až po konzumaci sacharidů, aby pomáhaly udržet hladinu glukózy v krvi v normě. Nejvíce se na tom podílejí svaly, které zodpovídají za odsun až 70-80 % krevní glukózy po jídle obsahujícím sacharidy. Sacharidy jsou tedy hlavním zdrojem energie jen tehdy, pokud jsou hlavní složkou naší stravy. To je však kulturní záležitost a nikoli výživová nutnost.

Sacharidy navíc nepatří mezi tzv. esenciální živiny, a neexistuje tedy fyziologická potřeba člověka přijímat sacharidy ve stravě (Bender 2014). Z toho také vyplývá, že ani cukr, který patří mezi sacharidy, člověk nemusí přijímat ve stravě. V krevním oběhu neobíhá bílý cukr, ale glukóza – a některé buňky a tkáně glukózu skutečně potřebuji (např. některé nervové buňky, červené krvinky, buňky nadledvin). Tuto potřebu si však tělo umí spolehlivě pokrýt i bez sacharidů ve stravě.

Mozek se neobejde bez krevní glukózy, potřebuje min 120 gramů sacharidů ze stravy denně

Tzv. obligátní potřeba mozku pro glukózu neznamená, že tato glukóza musí mít původ ve stravních sacharidech. Játra, a v menší míře i ledviny, tvoří glukózu kontinuálně, a tělo je schopné dostatečné množství glukózy mozku dodat. Mozek přitom využívá na energii převážně glukózu jen v případě, když člověk konzumuje určité minimální množství sacharidů. S klesajícím se množstvím sacharidů ve stravě se zvyšuje poměr energie, kterou mozek získává z tzv. ketolátek (viz Klíčové pojmy).

Nedostatek sacharidů ve stravě vede k tvorbě ketolátek, které jsou škodlivé, a jejich nadbytek může vyústit v ketoacidózu

Ketolátky jsou pro buňky zcela přirozeným zdrojem energie a současné výzkumy potvrzují, že za určitých okolností dokonce bezpečnější a lepší než glukóza. Např. u pacientů se srdčením onemocněním mají ketolátky ochranný vliv na srdeční sval (Zinman 2015, Ferrannini 2016) a podobně u epilepsie dochází méně často k epileptických záchvatům, když mozkové buňky spalují převážně ketolátky (beta-hydroxybutyrát) namísto glukózy. Proto se ketogenní strava používá v léčbě epilepsie a čím dál více i u celé řady dalších nemocí. Za normálních okolností, pokud tělo produkuje dostatek inzulínu, je tvorba ketolátek umírněná (regulovaná) a nedochází ke ketoacidóze. Ketogenní strava ale není nebezpečná ani u diabetiků na inzulinu – při dostatečných dávkách inzulinu ke ketoacidóze nedochází.

Nízký příjem sacharidů u diabetiků zvyšuje riziko hypoglykémie

Podle tzv. zákona malých čísel (Bernstein 2007) je konzumace malého množství sacharidů spojena s potřebou malého množství inzulínu, což vede ke snížení rizika hypoglykemie.

Omezení sacharidů způsobuje nedostatečný příjem živin, vlákniny, vitamínů a minerálních látek 

„Opakovaná tvrzení, že nízkosacharidová strava vede ke zhoršení zdraví, se nikdy nepodařilo prokázat.“ Kasper (2015). Je třeba také upozornit na epidemiologické studie Fung (2010), Noto (2013) či Li (2014), které však za „nízkosacharidovou“ stravu považovaly stravu s 36-42 % energie v sacharidech, což je vysoko nad běžným přijem u nízkosacharidové stravy. Špatně sestavená nízkosacharidová strava však, stejně jako jakákoliv jiná špatně sestavená strava, může vést ke zdravotním problémům (Paoli 2013).

Nadměrná konzumace tuků vede k tloustnutí

Z randomizovaných kontrolovaných studií (RCT) a jejich systematických revizi jenoznačně vyplývá, že i velmi vysoký poměr tuků ve stravě (60-80% energetickému příjmu) vede k redukci tukové tkáně, viz Shai (2008), Ajala (2013) nebo Dyson (2015).

Nadměrná konzumace tuků vede ke zhoršení krevních lipidů

„Nízkosacharidová strava nezvyšuje kardiovaskulární riziko.“ Dyson (2015)

Nadměrná konzumace nasycených tuků způsobuje kardiovaskulární onemocnění

Jak ukazuje např. Brinkworth (2016), nízkosacharidová strava nemusí mít „nadměrný“ obsah nasycených tuků. Současně platí, že snižování konzumace „nasycených tuků“ s cílem snížit krevní cholesterol obvykle v intervenčních RCT studiích nemá vliv na celkovou úmrtnost, viz Howard (2006) nebo Ramsden (2016) a další, a také Globopol (2017) Stručný přehled – Nasycené tuky.

Uvítáme jakékoliv podněty, připomínky i kritiku, budeme rádi, když se nám ozvete.

Kontakt